Feldenkraisova® metoda

Feldenkraisova® metoda je princip učení, uznávaný jako celostní přístup. Pohyb je zde využíván jako prostředek v procesu učení. Tzv plasticita mozku má za následek proces organického učení, které přetváří pohybové vzorce daného jedince a tím vede změnám na úrovni fyzického i psychického zdraví. Navrací jedince k jeho fyziologickým vzorcům, které působí na pohybový aparát ve smyslu lepší organizace tím tedy menšího opotřebení a efektivnějšího využití. Tím dochází k naplnění možností a potenciálu, který systém umožňuje. Změny jsou na mnoha úrovních, tedy dochází ke změnám vnímání, myšlení, prožívání, učení a dalších.

Moshé Feldenkrais

byl potomek chasidských Židů, spojoval cvičení i s psychologickými aspekty jako jsou myšlenka a čin, vina a bolest, klid a spěch, aj. Jeho profese fyzika, vědce a znalce bojových umění se promítala do způsobu jeho práce. Své poznatky diskutoval s předními neurofyziology, fyziky a kybernetiky (Karl. H. Pribram, Heinz von Foerster, Ida Rolf…). Se cvičením začal, aby odvrátil své potíže s kolenem, které si způsobil v raném mládí. Věřil a pochopil, že při změně organizace jeho pohybového systému mohou bolesti a potíže ustoupit, což se mu povedlo.

Moshé kladl důraz na vytvoření prostředí příznivého tak, aby cvičící zažíval spontaneitu, radost a pohyb bez námahy.

Dva přístupy metody

Skupinová varianta zvaná "Pohybem k sebeuvědomění - Awareness Through Movement"  (ATM) je hravé experimentování s pohybem, všímavý prožitek a sbírání nových zkušeností. Snaží se jít za "funkčností" pohybu, která podle Moshé Feldenkraise setrvává v pohybových vzorcích většinové populace.

Cvičenci metody se provádí vědomě, v oproštění od výkonu a zaměření na fyzickou práci, pomalu a hladce, aby si uvědomili, kolik neúčelné síly do činnosti vkládají. Cviky se opakují se zájmem o jejich provedení, tedy na vědomé úrovni, což cvičícím umožňuje uvědomit si nové způsoby jejich možností provádění. Cílem je snadný, funkční a radostný pohyb. Pohyb je pouze prostředek uvědomění si CO JE.

Individuální varianta zvaná "Funkční integrace" je cvičení, při němž klient je pasivní a nové podněty získává vedením lektora - jeho dotekem, aspekcí, vedením pohybu a nabízením různých variant pohybu. Mozek klienta si postupně vybírá jednu nejekonomičtější variantu pohybu, jež je pro něj originální. Učitel pohyb klienta nehodnotí, neříká, co cvičenec dělá špatně, využívá pouze své tvůrčí vedení, aby klient sám našel snadný a uspokojivý pohyb.